Je to naprostá kachna, nebo si sedminásobný vítěz Tour de France Lance Armstrong připravuje půdu pro senzační comeback? Dle mého se hojně citovaný rozhovor pro magazín Vanity Fair přeceňuje.
Ano, Lance Armstrong prohlásil, že mu chybí závodění.
Ano, Lance Armstrong prohlásil, že mu chybí Tour de France a chce se na ni vrátit.
Ano, Lance Armstrong prohlásil, že pokud pojede Tour de France, nebude na ní jen do počtu, ale chce ji vyhrát. Poosmé.
Co z toho všeho plyne?
Vanity Fair je momentálně jedním z nejcitovanějších zdrojů napříč médii i kontinenty. Časopis dokázal slavného Texasana přimět k exkluzivnímu rozhovoru, a co víc, k senzačnímu výroku. Kdo nečetl Vanity Fair, jako by nebyl. A co Lance? Opět dal o sobě vědět. Možná už bylo letos Contadora a Sastreho příliš. Možná se na něj začalo tak trochu zapomínat. A představa Armstronga vítězícího poosmé a navíc odevzdávajícího celý svůj roční cyklistický plat na podporu boje proti rakovině? To je přece bomba!
To jsou jen mé soukromé odhady a až další dny, týdny a měsíce ukáží, co bylo pravým motivem těchto prohlášení.
Troufnu si ale tvrdit, že Armstrongův případný návrat cyklistice neprospěje. Jistě, bylo by krásné, vidět ho, jak si hraje v Alpách se soupeři jako kočka s myší. Krásné by i bylo, kdyby se opět postavil na nejvyšší stupeň a znovu ukázal celému světu, že nic není nemožné a člověka limituje především slabá vůle. Lance by zase bylo všude plno. Ale co cyklistika, která se jen pozvolna probírá z komatu v podobě operace Puerto a podobných dopingových skandálů?
Vystupuji v tomto případě jako advokát cyklistiky z roku 2008 a říkám, že bez Lance to v příští sezoně bude zvládat lépe. A nabízím šest důvodů. Posuďte sami, jestli dobrých, nebo špatných.
1. Návraty veteránů
Comebacky jsou zajímavé, ale v podtextu se vždy ozývá jasný vzkaz: Nemáme nikoho jiného, koho bychom nabídli. Vždyť se podívejte na domácí hokejovou extraligu. Kolikátou sezonu po sobě stojí na informaci, kolik hrdinů z Nagana se objeví na českých stadionech? Je to sice atraktivní, ale je taková i realita?
2. Závan starých časů
Ať chcete, či nechcete, Lance Armstrong je symbolem doby, na kterou se současná generace profesionálních silničářů snaží zapomenout. Buďte si jistí, že pokud se vrátí, ožijí všechna promlčená nařčení. Cyklistika je dnes díky široké nabídce zajímavých tváří někde jinde, než byla v roce 2005.
3. Válka s Francií
Společnost A.S.O. pořádající Tour de France je silnější než kdy předtím. Jak by asi reagovala, kdyby se chtěl Lance Armstrong opět postavit na start? Zvlášť, když začala razit strategii mladé a čisté krve nadějných jezdců. Lance míval kolem sebe dobrý tým lobbistů, ale poté, co ani Mezinárodní cyklistická unie nedokázala A.S.O. převálcovat, jsou síly minimálně vyrovnané. Pokud by došlo na válku (a A.S.O. projevila neústupnost už v případě Contadora a s Armstrongem nikdy neměla zrovna růžové vztahy), poškodí to všechny. A cyklistiku nejvíc.
4. Sponzorský zájem
Zabránila by osobnost Lance Armstronga úprku sponzorů z cyklistiky? Nevěřím tomu. Možná by přivedla pár nových do týmu, se kterým by se domluvil. Z globálního hlediska by ale jeho jedna sezona nic zásadního neznamenala.
5. Mediální zájem
Byl výjimečný a tomu odpovídalo všechno dění kolem něj. Nebude škoda, když se zájem přestane rozdělovat mezi bratry Schlecky, Romana Kreuzigera, španělské hvězdy, nastupující Italy a starší závodníky, kteří čekali, až se jednoho dne dostanou z Armstrongova stínu? Nebude to sice Armstrongova chyba, ale cyklistické zpravodajství se zase stane povrchním sledováním Lancových výkonů.
6. Osmé vítězství
Další triumf Lance Armstronga na Tour de France by byl tečkou (definitivní?) za jedním obrovským sportovním příběhem, ale cyklistice by spíš ublížil. Návrat do starých kolejí by byl jen jednorázovou show. Současná silniční cyklistika však potřebuje spíš trpělivou práci, aby se dostala z krize, kterou zdědila. Potřebuje mladé šampiony, kteří budou pomalu růst a budou fanouškům naopak dávat zapomenout na Armstronga, Ullricha, Pantaniho a všechny další.
